Zlato podpořilo předvolební napětí a oslabení amerického trhu práce
Ve středu 30. října 2024 se spotová cena zlata na burze Comex během asijských obchodních hodin vyšplhala na 2 801,70 USD za unci, což je historické maximum. Její růst podpořily neutuchající nepokoje na Blízkém východě a nejistota ohledně voleb v USA. Několik hodin před překonáním rekordu byly navíc zveřejněny zářijové údaje o počtu volných pracovních míst v USA, přičemž počet volných pracovních míst oproti srpnu klesl o 418 000 na 7,443 milionu, což je nejnižší úroveň od ledna 2021. Ačkoli oslabení trhu práce zvyšuje vyhlídky na rychlejší uvolnění úrokových sazeb, trhy ještě 30. října počítaly s listopadovým snížením o 0,25 %. Bezprostředně po zveřejnění těchto údajů zaznamenala cena zlata mírný krátkodobý pokles, ale její následný růst naznačoval postupné vstřebávání ze strany investorů.* Poté se pozornost obrátila k dalšímu důležitému ukazateli: čtvrtletnímu HDP v USA. Za předpokladu, že úřady budou pokračovat ve svých opatřeních s cílem dostat inflaci na stabilní úroveň 2 % do konce roku 2025, mohla by cena zlata v tomto časovém horizontu překročit 3 tisíce USD za unci[2].
Zdroj: comexlive.org*
Stříbro také zažívá "zlaté časy"
Růst cen ostatních drahých kovů podporují kromě zlata také faktory související s předvolební nejistotou a geopolitickým napětím. V době, kdy zlato dosáhlo svého rekordu, se cena stříbra blížila dvanáctiletému maximu, přičemž mezitímní kontrakt na burze Comex se obchodoval za přibližně 34,60 USD za unci. Stříbro bylo vždy považováno za levnější alternativu ke zlatu, a to i přesto, že historicky se jejich cenové trendy příliš neshodovaly. Platina se obchodovala poblíž svého pětiměsíčního maxima, zatímco palladium bylo nejdražší od prosince 2023. Vzhledem k tomu, že tyto dva kovy mají širší využití v průmyslovém a technologickém sektoru, je jejich cena volatilnější a citlivější na změny poptávky, navíc v závislosti na měnové politice a globální nejistotě.*
Zdroj: comexlive.org*
Předvolební průzkumy naznačují těsné výsledky
Situace na trzích bývá poměrně volatilní, zejména před významnými politickými událostmi, jako jsou nadcházející prezidentské volby v USA. Napětí roste a souvisí nejen s velmi nerozhodnými průzkumy preferencí, ale kromě složení Kongresu také s obrovským rozdílem v plánovaných politických krocích prezidentských kandidátů. V případě vítězství Kamaly Harris se očekává větší podpora ESG společností a vývoje nových technologií, což by mohlo vést k růstu akcií technologických společností a sektoru umělé inteligence.3 Na druhé straně Donald Trump podporuje tradiční a zakořeněné technologie produkující fosilní paliva. Jeho vítězství by mohlo pomoci výrobnímu a energetickému průmyslu, přičemž se očekává růst velkých korporací díky daňovým úlevám[4].
Svou roli sehrály i volby v Japonsku
Parlamentní volby v Japonsku, které se konaly 27. října, současná vládnoucí strana prohrála a budoucí kroky v měnové politice země jsou prozatím sporné. Japonská centrální banka (BoJ) letos zvýšila úrokové sazby z předchozích dlouhodobě záporných úrovní, ale ve srovnání se západními zeměmi je stále drží relativně nízko, na úrovni 0,25 %. Guvernér BoJ prozatím zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat rizika spojená s výsledkem voleb v USA a jejich možnými širšími dopady na mezinárodní trhy. Výsledek voleb v Japonsku však také přispěl k nejistotě, a tedy k posílení "bezpečných přístavů", jako je zlato nebo stříbro*.
Rizika vyšší inflace přetrvávají
Kromě amerických voleb je stále aktuální také konflikt na Blízkém východě a na Ukrajině, neboť obavy z jeho další eskalace neustávají. Izrael zahájil raketový útok na íránskou vojenskou infrastrukturu a Írán nyní slibuje odvetu. Právě válka v těchto regionech s sebou nese riziko opětovného růstu inflace, protože míra inflace závisí především na ceně energií. Energetické komodity, jako je ropa a zemní plyn, jsou na geopolitické napětí velmi citlivé kvůli potenciálnímu ohrožení dodávek a sankcím. Pokud by se inflace ve Spojených státech a v Evropě vrátila na vysoké úrovně z doby před několika měsíci, centrální banky by mohly opět přistoupit k restriktivní měnové politice. Ačkoli je tento scénář možná příliš pesimistický a ne až tak pravděpodobný, měl by být brán v úvahu.
David Matulay, hlavní analytik společnosti InvestingFox
* Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů.
[1,2,3,4] Výhledová prohlášení představují předpoklady a současná očekávání, která nemusí být přesná nebo jsou založena na současném ekonomickém prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nezaručují budoucí výkonnost. Výhledová prohlášení jsou ze své podstaty spojena s rizikem a nejistotou, protože se týkají budoucích událostí a okolností, které nelze předvídat, a skutečný vývoj a výsledky se mohou podstatně lišit od těch, které jsou vyjádřeny nebo naznačeny v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
Pozor! Tento marketingový materiál není a nesmí být považován za investiční poradenství. Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů. Investice v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést k ziskům i ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a současná očekávání, která nemusí být přesná nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. InvestingFox je ochranná známka společnosti CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. regulované Národní bankou Slovenska.
Zdroje: