Zpět na blog

Jak se vyvíjí HDP středoevropských ekonomik V4?

Vývoj a budoucí projekce hrubého domácího produktu (HDP) zemí Visegrádské čtyřky v rozmezí let 2025 až 2027 odráží postupnou diferenciaci. Zatímco Polsko a Česká republika směřují ke stabilnímu střednědobému růstu, Slovensko a Maďarsko čelí viditelným strukturálním i cyklickým překážkám, které jejich výkon výrazně omezují. Rizikům typickým pro tento region – vysoké závislosti na průmyslové výrobě, citlivosti na globální cla či dynamicky se měnící energetické situaci – však země čelí společně. Jak se vyvíjí HDP středoevropských ekonomik V4?
Slovensko

Podle údajů zprostředkovaných Evropskou komisí se očekává, že Slovensko bude v následujících třech letech růst ze zemí V4 nejpomaleji. Počínaje aktuálním rokem je reální meziroční růst HDP za rok 2025 odhadován na úrovni 0,8 %, přičemž v průběhu následujících dvou let by se situace měla postupně zlepšovat – HDP v roce 2026 a 2027 pravděpodobně vzroste na 1,0 % a 1,4 %. Za relativně nízkými hodnotami stojí specifická kombinace faktorů. Přestože veřejné investice hrají důležitou roli, jejich efekt nyní oslabuje negativní vliv čistého exportu, zejména v důsledku vyšších amerických cel, na která je slovenský průmysl, zejména automobilový sektor, mimořádně citlivý, a také slábnoucí soukromá spotřeba, která klesá v reakci na fiskální konsolidaci a vyšší daně. Predikce uvádí, že k určitému oživení exportu dojde až v roce 2027, kdy se očekává spuštění výroby v nové automobilce.

Česko

Na druhé straně Česká republika podle evropské hospodářské prognózy vykazuje v rámci V4 výrazně stabilnější vývoj, přičemž její primární síla spočívá v rovnováze mezi domácí poptávkou, tedy spotřebou domácností, a investiční aktivitou. Za rok 2025 by měl být růst reálného HDP oproti minulému roku na úrovni 2,4 %, následně by se tempo mělo zpomalit na 1,9 %, ale v roce 2027 by mělo opět nabrat sílu a dosáhnout 2,4 %. Jak jsme naznačili výše, českou ekonomiku v roce 2025 pohání zejména soukromá spotřeba, především díky růstu reálních mezd a klesající míře úspor domácností. S výhledem na příští rok se očekává, že růstové tempo krátkodobě zpomalí, ale rok poté prognóza opět stanovuje potenciál zrychlení růstu, poháněného fiskálními stimuly a vyššími obrannými výdaji obchodních partnerů.

Maďarsko

Maďarská ekonomika jako celek vstupuje do prognózovaného období s nejslabším makroekonomickým základem. Pro aktuální kalendářní rok se odhaduje, že HDP v porovnání s minulým rokem vzroste pouze o 0,4 %, což naznačuje nejslabší výsledek v regionu. Diametrálně odlišná situace by měla nastat v roce 2026, kdy by Maďarsko mělo zrychlit na úroveň 2,3 %, ale tato pozitivní vlna by měla skončit, protože v roce 2027 má tempo opět zpomalit, konkrétně na 2,1 %. Hlavními důvody slabého výkonu v roce 2025 jsou nízká investiční aktivita a oslabený export, zejména v důsledku poklesu vývozu průmyslových produktů. Naopak oživení v roce 2026 bude podpořeno fiskálními stimuly vlády a růstem mezd. Růst by měly zaznamenat i exporty, a to díky spuštění nových závodů v automobilovém sektoru a celkovému zlepšení zahraniční poptávky.

Polsko

V neposlední řadě středoevropskému prostoru dominuje Polsko, které si drží relativně silnou dynamiku růstu. Reálné HDP by se za tento rok mělo meziročně zvýšit o 3,2 %, v roce 2026 o 3,5 % a v roce 2027 mírně klesnout na 2,8 %. Výkonnost Polska stojí na silné soukromé spotřebě, která profituje z růstu reálných disponibilních příjmů, a na vysokých veřejných investicích, zejména v oblasti obrany a projektů financovaných z fondů Evropské unie. V návaznosti na to bude rok 2027 pravděpodobně představovat krátkodobou korekční fázi, kdy ekonomika přirozeně zpomalí. Přesto však Polsko zůstává nejrobustnější ekonomikou regionu, podpořenou stabilním trhem práce a rostoucími příjmy obyvatel.

Rozdílné trajektorie, společné výzvy

Nejnovější ekonomická projekce pro země Visegrádské čtyřky v letech 2025 až 2027 potvrzuje, že region na jedné straně plní funkci efektivní spolupráce, ale druhá strana mince odhaluje, že jednotlivé země se vyvíjejí poměrně odlišným způsobem. Polsko se stává jedním z hlavních motorů růstu, Česko si udržuje stabilní vývoj, zatímco Slovensko a Maďarsko čelí systémovým výzvám, které omezují jejich růstový potenciál. Pro ty, kteří určují budoucí směr hospodářské politiky, tak zůstává klíčové sledovat i to, jak rychle dokáží sousední země reagovat na měnící se globální prostředí.

Upozornění! Tento marketingový materiál není a neměl by být považován za investiční poradenství. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Investice do cizích měn mohou ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést jak k ziskům, tak ke ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a současné očekávání, která nemusí být přesná nebo jsou založena na současném ekonomickém prostředí, které se může změnit. Tyto prohlášení nezaručují budoucí výkonnost. InvestingFox je ochranná známka společnosti CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s., regulované Národnou bankou Slovenska.

Přečtěte si více

Palantir pod tlakem: Korekce a napětí mezi oceněním a očekáváními trhu

Palantir pod tlakem: Korekce a napětí mezi oceněním a očekáváními trhu

Technologický sektor zažil v listopadu citelné ochlazení, přičemž jednou z nejviditelnějších obětí korekce se stal Palantir. Společnost, prezentující se v posledních čtvrtletích jako jeden z nových lídrů AI infrastruktury, zaznamenala pokles akcií o 16 %, což je její nejhorší měsíční výsledek od srpna 2023. Tento propad však nebyl způsoben zhoršením fundamentů – právě naopak, Palantir opět překonal očekávání Wall Street. Co tedy bylo hlavním spouštěčem?
Fintech pod tlakem: JPMorgan zavádí placený přístup k datům klientů

Fintech pod tlakem: JPMorgan zavádí placený přístup k datům klientů

V srdci Manhattanu se nedávno odehrál relativně nenápadný, ale o to zásadnější moment, který může předefinovat budoucnost amerického finančního sektoru. JPMorgan Chase, největší americká banka podle aktiv a vkladů, oznámila uzavření historických dohod se všemi hlavními fintech zprostředkovateli, kteří stojí za většinou datových požadavků třetích stran v zemi.
Elon Musk a Tesla: Odměňovací program v hodnotě 1 bilionu USD

Elon Musk a Tesla: Odměňovací program v hodnotě 1 bilionu USD

Ve čtvrtek večer, v austinském sídle Tesly, zavládla euforie, ale zároveň napětí. Akcionáři Tesly na výroční valné hromadě schválili největší odměňovací balíček v dějinách korporátního světa – téměř 1 bilion USD pro Elona Muska. Opatření, které ještě v září 2025 vyvolalo ostré diskuse, nakonec prošlo s podporou 75 % oprávněných hlasujících. Co všechno však Musk musí splnit?

Alphabet překonal hranici 100 miliard USD: Nová kapitola v éře umělé inteligence

Alphabet překonal hranici 100 miliard USD: Nová kapitola v éře umělé inteligence

Mateřská společnost Googlu poprvé ve své historii překonala v rámci tržeb hranici 100 miliard USD. Jde o symbolický milník, který jasně potvrzuje její výjimečné postavení mezi technologickými giganty, přičemž konkrétní hodnota dosáhla 102,35 miliardy USD. Mimo jiné se ukázalo, že růst v oblasti AI už není jen příslibem, ale stabilní součástí jejího byznysu.