Wood Mackenzie předpovídá, že hlavním tahounem poptávky po ropě bude asijsko-pacifický region (APAC), který se na celkovém nárůstu podílí více než 63 %. Očekává se, že na Čínu bude připadat 496 000 barelů denně (bpd) a na Indii 161 000 bpd, což z nich činí významné přispěvatele k tomuto růstu. Mimo tyto dvě země se očekává, že APAC přispěje k celkovému nárůstu poptávky 542 000 bpd. Naopak v Evropě se předpokládá pokles poptávky o 44 000 bpd v důsledku slabého hospodářského růstu. Při pohledu do roku 2025 společnost Wood Mackenzie předpokládá nižší růst poptávky po ropě o 1,4 milionu barelů denně, přičemž hlavním tahounem bude opět oblast APAC. [2]
Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že do roku 2030 Indie předstihne Čínu a stane se největším přispěvatelem k růstu globální poptávky po ropě. Očekává se, že Indie v tomto období přispěje k růstu globální poptávky téměř 1,2 milionu barelů denně, což je více než třetina předpokládaného globálního nárůstu o 3,2 milionu barelů denně. Indická poptávka po ropě by měla do roku 2030 rovněž dosáhnout 6,6 milionu barelů denně, což je nárůst z 5,5 milionu barelů denně v roce 2023. Hlavním tahounem indické spotřeby ropy bude nafta, která bude do roku 2030 představovat téměř polovinu růstu poptávky v zemi a více než šestinu celkového růstu globální poptávky po ropě.
Očekává se, že výrazně vzroste také poptávka po leteckém palivu, i když ve srovnání s ostatními zeměmi z nižšího prahu. [3]
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC+) se zavázala, že v letošním roce sníží těžbu ropy, ale zatím se zdá, že za tímto rozhodnutím stojí pouze Rusko a Saúdská Arábie, protože podle údajů agentury Reuters OPEC v únoru zvýšila svou těžbu oproti lednu o 90 000 barelů denně, což nekoresponduje s oznámením skupiny z 30. ledna. Odhad růstu poptávky bloku v letošním roce činí 2,25 mil. bpd, což je mnohem více než odhad Mezinárodní agentury pro energii ve výši 1,22 mil. bpd. [4] Agentura Reuters nedávno získala ze svých zdrojů informaci, že OPEC zvažuje další škrty.
Úřad pro energetické informace (EIA) oznámil, že zásoby ropy v USA vzrostly již čtvrtý týden po sobě. Údržba a odstávky rafinérií, včetně neplánovaných odstávek po lednové zimní bouři nebo plánovaných revizí, byly nejnižší od konce roku 2022. K přebytku zásob ropy významně přispěla odstávka největší rafinérie Whiting v Indianě na americkém Středozápadě, která začala v únoru.
Válka mezi Izraelem a Hamásem se přenesla do dalších oblastí Blízkého východu a Íránem podporovaná skupina Hútíů v Jemenu začala útočit na nákladní lodě v Rudém moři, což způsobilo velké narušení lodní dopravy přes Suezský průplav. To donutilo některé velké ropné společnosti, jako například BP, přesměrovat své tankery na alternativní trasy. Naděje na příměří v Izraeli a hlídky koalice zemí vedené USA v Rudém moři a Adenském zálivu způsobily pokles cen ropy. Konflikt však pokračuje a panují obavy z další eskalace, což vyvolalo opětovný růst cen, které se ustálily na téměř 80 dolarech za barel*.
zdroj: Investing.com
Globální napětí, hospodářský růst světových výrobních velmocí a také odklon velkých ekonomik, jako je Evropa, od fosilních paliv, to vše jsou faktory, které ovlivňují dynamiku trhu s ropou. Analytici se domnívají, že v příštích letech budou hlavními tahouny světové poptávky po ropě země jako Čína a Indie.
Zdroje:
https://www.woodmac.com/press-releases/apac-markets-driving-global-oil-demand/
* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.
[1,2,3,4] Výhledová prohlášení jsou založena na předpokladech a současných očekáváních, která mohou být nepřesná, nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucích výsledků. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo naznačených v jakýchkoli výhledových prohlášeních.