Czech
English
Slovak
Hungarian
Italiano
Polish
Nejnovější údaje naznačují, že ekonomika eurozóny v loňském roce stagnovala a zaostávala za trendem globálního hospodářského růstu. V posledním čtvrtletí se eurozóna jen těsně vyhnula recesi, protože německá ekonomika poklesla o 0,3 %. Ačkoli Španělsko a Itálie vykázaly určitý růst, celkový růst v eurozóně zůstal mírný a znamenal již šesté čtvrtletí minimální expanze v řadě.
Přestože se Německo těsně vyhnulo technické recesi, projekce Ifo naznačují další pokles HDP o 0,2 % v prvním čtvrtletí roku 2024. Ekonomové vyjadřují skepsi ohledně krátkodobého výhledu a poukazují na slabou soukromou spotřebu a známky pokračujícího poklesu průmyslové výroby. Někteří poukazují na to, že ekonomická produkce v Německu neroste již 4 roky, což ukazuje na širší trend stagnace. Na vládu kancléře Olafa Scholze je vyvíjen tlak, aby přijala reformy, které posílí ekonomiku při přechodu na ekologičtější hospodářství. Přední průmyslová sdružení naléhají na opatření, jako jsou nižší ceny elektřiny, investice do infrastruktury a daňová reforma, aby se Německo stalo pro podniky atraktivnějším.
Navzdory ponurým vyhlídkám vzbuzuje umírněná inflace jiskřičku naděje, která může Evropské centrální bance poskytnout manévrovací prostor pro snižování úrokových sazeb. Ekonomové očekávají v nadcházejících měsících pokračující stagnaci, případné mírné oživení se očekává v létě. Mezi faktory, které přispívají k této prognóze, patří očekávání zvýšené spotřeby domácností v důsledku odeznění energetických šoků a poklesu inflace. Projekce růstu však zůstávají utlumené, neboť Mezinárodní měnový fond snížil své prognózy růstu eurozóny na 0,9 % pro letošní rok a 1,7 % pro rok 2025.
Došlo ke stávkám a protestům proti inflaci, zejména mezi zemědělci, kteří se postavili proti snižování dotací EU. Vzhledem k očekávanému poklesu inflace mohou zaměstnanci získat zpět určitou kupní sílu, zatímco očekávané snížení sazeb Evropskou centrální bankou by mohlo zmírnit tlak na odvětví, jako je stavebnictví. Někteří ekonomové však zůstávají skeptičtí ohledně vyhlídek na výrazný obrat v blízké budoucnosti a naznačují, že snížení sazeb ECB může mít pozitivní dopad na ekonomiku až v roce 2025.
Hlavní ekonom ECB Philip Lane prozradil, že nový model umělé inteligence banky naznačuje, že inflace v eurozóně by mohla klesat rychleji než vlastní projekce ECB, i když se značnou nejistotou. Model umělé inteligence, který využívá přibližně 60 proměnných, poskytuje prognózy, které se liší od oficiálních makroekonomických projekcí ECB, podle nichž by se inflace měla do června přiblížit 2% cíli banky. Lane však zdůraznil opatrnost vzhledem k široké škále možných výsledků, které model AI předpokládá. Přestože investoři mohou tyto prognózy interpretovat jako signál pro potenciální snížení úrokových sazeb ze strany ECB, Lane varoval před tím, aby se spoléhali pouze na centrální tendenci rozdělení.
Kompletní soubor harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu, EU a členské státy má být zveřejněn přibližně v polovině měsíce následujícího po referenčním měsíci. To znamená, že odhady mohou být revidovány, jakmile budou k dispozici komplexnější údaje. Současné údaje nám však poskytují představu o výkonnosti ekonomiky eurozóny i o jejím výhledu. Vzhledem k tomu, že Německo obvykle slouží jako evropská hospodářská velmoc, má jeho nedávná nízká výkonnost negativní dopad na celý blok.
InvestingFox
Zdroje:
https://www.reuters.com/markets/europe/german-economy-contracted-by-03-q4-stats-office-2024-01-30/
.jpg)