Září přineslo další měnověpolitické rozhodnutí u dvou nejvýznamnějších centrálních bank světa. A dá se říci, že v obou případech byl výsledek víceméně v souladu s očekáváním trhu. Americký Federální rezervní systém (přesněji řečeno Výbor pro operace na volném trhu – FOMC) rozhodl ponechat základní úrokovou sazbu v rozmezí 5,25 až 5,5 procenta. Evropská centrální banka, jejíž Výkonná rada zasedala o týden dříve než FOMC amerického Fedu, rozhodla o zvýšení základních sazeb o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba ECB tak stoupla na rovná čtyři procenta, hlavní refinanční sazba na 4,5 procenta.

V obou případech by se dalo říci, že Fed i ECB se nacházejí na vrcholu cyklu zvyšování úrokových sazeb nebo v jeho blízkosti. Fed dal už svým rozhodnutím o ponechání sazeb beze změny najevo, že k dalšímu zvyšování by přistoupil jen za předpokladu neočekávaného inflačního impulsu. Ten je však v nejbližším výhledu za stávajících okolností jen málo pravděpodobný. ECB pak po posledním měnověpolitickém rozhodnutí rovněž naznačila, že se s vysokou mírou pravděpodobnosti jedná o poslední „hike“ v tomto měnověpolitickém cyklu.[1]

Navíc je nutné připomenout, že měnová politika obou centrálních bank je nejpřísnější za mnoho posledních let. Sazby Fedu jsou nejvyšší od roku 2006, ECB své základní úrokové sazby ještě nikdy ve své historii tak vysoko neposlala.

Pro akciové či dluhopisové trhy je to poměrně významný signál. Centrální banky tím jednak dávají najevo, že inflace je téměř poražena, a že úrokové sazby už velmi pravděpodobně mohou jít jen dolů (byť zatím nevíme přesně, kdy), jednak si ale stále nechávají otevřená zadní vrátka pro případ, že by přece jen v blízké budoucnosti nějaký další inflační impuls mohl přijít.

Bude proto velmi důležité bedlivě sledovat makroekonomický vývoj, tedy především nejrůznější indikátory mapující ekonomickou aktivitu, vlastní vývoj hrubého domácího produktu, a v neposlední řadě také dění na pracovních trzích jak v USA, tak Evropě, a tam zejména v Německu. Určitým znepokojujícím faktorem může být stále napjatý trh práce. Vždyť Spojené státy i Eurozóna zažívají nižší nezaměstnanost než před propuknutím pandemie covidu a vůbec nejnižší za pěknou řádku let.

Rizikem je proto růst nominálních mezd. Jestliže zaměstnanci ve svých mzdových vyjednáváních pro příští rok dokáží vystupňovat své požadavky tak, že se v nominálních mzdách plně vykompenzuje loňská, respektive letošní inflace, vzroste pravděpodobnost, že vyšší míra inflace, než na jakou jsme byli ještě před dvěma či třemi lety zvyklí, jak v USA, tak v Eurozóně přetrvá delší dobu. V takovém případě není vyloučeno, že obě zmíněné centrální banky opět zakročí a sazby ještě o něco zvýší. Takový scénář by připadal ale v úvahu zřejmě až na sklonku příštího roku, případně v roce 2025, a to skutečně jen za předpokladu, že by se inflace na své sestupné trajektorii ke dvouprocentnímu cíli zadrhla například kolem pěti procent v ročním vyjádření.[2]

Důležitou roli bude také hrát vývoj na globálním energetickém trhu, ale také vývoj situace na Ukrajině. Pokud zde válečný konflikt v dohledné době skončí, ideálně porážkou Ruska, bude to pro globální ekonomiku výborná zpráva. Tím pádem bychom se mohli dočkat i postupného snižování úrokových sazeb, oživení ekonomické aktivity, a tedy i výraznějšího oživení na finančních trzích. Zkrátka a dobře, budoucnost je stále velmi nejistá, což je jediná jistota, kterou dnes máme.

--------

[1,2] Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná, nebo jsou založena na současném ekonomickém prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Výhledová prohlášení jsou ze své podstaty spojena s rizikem a nejistotou, protože se týkají budoucích událostí a okolností, které nelze předvídat, a skutečný vývoj a výsledky se mohou podstatně lišit od těch, které jsou vyjádřeny nebo implikovány v jakýchkoli výhledových prohlášení.

Varování! Tento marketingový materiál není a nesmí být považován za investiční poradenství. Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů. Investování v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést k ziskům i ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. je subjektem regulovaným Národní bankou Slovenska.