Zpět na blog

Stávka australských těžařů skončila. Můžeme se těšit na levnější plyn?

Téměř dva měsíce trvající napětí mezi zaměstnanci a vedením společností Woodside a Chevron provozujících australská pole pro těžbu zemního plynu povolilo. Spory mezi oběma stranami vyvrcholily stávkou, která ale před týdnem skončila. Jeden z klíčových dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG) opět zásobuje převážně asijské odběratele, což je pro globální trh se zemním plynem pozitivní zpráva. Bude to však znamenat levnější plyn nejen pro Evropu?

Stávka australských těžařů skončila. Můžeme se těšit na levnější plyn?

Nejistota, která panovala kolem těžby zemního plynu na australských nalezištích, sužovala celý svět od začátku srpna. Po měsíci neúspěšného vyjednávání mezi vedením společností Woodside a australské pobočky amerického Cehvronu a jejich zaměstnanci došlo na nejhorší: australští těžaři vyhlásili stávku.

Rázem se tak svět musel po nějakou dobu obejít bez přibližně sedmi procent globálních dodávek důležité energetické komodity.

Zkapalněný zemní plyn (LNG) z Austrálie obvykle putuje především k asijským odběratelům. Jestliže tedy došlo k přerušení těchto dodávek, musely se významné asijské ekonomiky zajistit plynem z jiných koutů světa. Země jako Čína nebo Japonsko tak nutně začaly komoditu nakupovat ve stejných lokalitách, jako to činí řada evropských zemích.

To se záhy projevilo na cenách zemního plynu v Evropě, ovšem ne tak dramaticky, jak by se dalo čekat. Namísto raketového růstu ceny komodity byla pro evropský trh charakteristická spíše volatilita. Ke zdražení zemního plynu došlo již v průběhu června, kdy cena vzrostla přibližně z 2,1 na 2,8 dolaru za gigajoule. V průběhu letních měsíců se cena pohybovala nejčastěji v intervalu 2,4 až 2,9 dolaru za gigajoule.

Po skončení stávky australských těžařů cena sice mírně klesla, k hodnotám na počátku června se však nevrátila. Aktuálně se pak zemní plyn na světových trzích obchoduje dokonce dráž (2,95 dolaru za gigajoule) než na začátku srpna, kdy se situace kolem australských těžařů vyhrotila.*

Z uvedených dat tedy vyplývá, že konec stávky v australských plynových polích nemá výrazný vliv na cenu zkapalněného zemního plynu na globálním trhu. Mnohem více jej tak ovlivňují dlouhodobější trendy, a to zejména poptávka v hlavních ekonomických centrech světa. Podle analýzy ratingové agentury Fitch například v Evropské unii poptávka po zemním plynu v posledních dvou letech klesá (údaje za první pololetí). Zatímco v prvních šesti měsících roku 2021 evropská sedmadvacítka spotřebovala více než 220 miliard metrů krychlových plynu, v loňském prvním pololetí to bylo jen asi 200 miliard, a letos už dokonce méně než 180 miliard metrů krychlových stop. Během dvou let tedy unijní spotřeba zemního plynu klesla o přibližně jednu pětinu.

Vývoj v letošním roce do značné míry souvisí s tím, jak se zemím Evropské unie dařilo držet naplněné plynové zásobníky. V průběhu letošního roku totiž platí, že naplněnost zásobníků kopíruje horní hranici intervalu, ve kterém se naplněnost pohybovala v posledních letech. Již koncem srpna byly unijní plynové zásobníky naplněny přibližně z 90 procent. Loni to bylo méně než 80 procent, tedy méně než dlouhodobý průměr.

Pro globální vývoj trh se zkapalněným zemním plynem je také klíčová těžba ve Spojených státech amerických a zejména pak jejich export této komodity do světa. Za první pololetí letošního roku se americký export LNG zvýšilmeziročně o čtyři procenta s objemem 11,6 miliardy kubických stop denně. Austrálie zůstala na „svém“ průměru 10,6 miliardy kubických stop denně, pomyslnou třetí příčku obsadil Katar s 10,4 miliardy kubických stop denně.

Spojené státy navíc v posledních dvou letech exportují asi 136krát více zkapalněného zemního plynu než v roce 2015. A dá se očekávat, že USA budou na globální trh ochotny dodávat tolik zemního plynu, kolik jej bude nejen Evropa ochotna koupit. Suma sumárum, stávka australských těžařů byla jen malá epizoda, která ale neměla zásadní vliv na (ne)dostatek zemního plynu na světovém trhu.

 

-------

* Údaje týkající se minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů.

Varování! Tento marketingový materiál není a nesmí být považován za investiční poradenství. Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů. Investování v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést k ziskům i ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. je subjektem regulovaným Národní bankou Slovenska.

Přečtěte si více

Nvidia a Amazon zahajují novou fázi závodu v oblasti umělé inteligence: milion čipů ukazuje, kam směřují stovky miliard

Nvidia a Amazon zahajují novou fázi závodu v oblasti umělé inteligence: milion čipů ukazuje, kam směřují stovky miliard

Když největší hráči na technologickém trhu přestanou mluvit o vizi a začnou si na roky dopředu rezervovat fyzickou výpočetní kapacitu, mění se charakter celého odvětví. Nvidia dodá cloudové divizi Amazonu do konce roku 2027 až 1 milion GPU čipů, přičemž dodávky mají začít již letos. Na první pohled se jedná o další velkou firemní dohodu v oblasti AI. Ve skutečnosti však tato zpráva odhaluje něco podstatnějšího.

Ackman útočí na hudebního giganta: Pershing Square chce ovládnout Universal Music za 64 miliard USD

Ackman útočí na hudebního giganta: Pershing Square chce ovládnout Universal Music za 64 miliard USD

Bill Ackman opět rozvířil velké kapitálové vody, tentokrát v jednom z nejstabilnějších a nejziskovějších segmentů mediálního byznysu. Jeho společnost Pershing Square předložila nezávaznou nabídku na převzetí Universal Music Group v hodnotě přibližně 55,75 miliardy EUR, tedy asi 64,31 miliardy USD, a cílem není pouze samotná akvizice, ale také přesun firmy blíže k americkému trhu, vyšší valuace a širší investorská základna.

Unilever mění pravidla hry: spojení s McCormickem vytvoří společnost v hodnotě 65 miliard USD

Unilever mění pravidla hry: spojení s McCormickem vytvoří společnost v hodnotě 65 miliard USD

Unilever učinil jeden z největších strategických kroků posledních let, když se dohodl na spojení své divize Unilever Foods se společností McCormick, čímž vznikne globální skupina v hodnotě přibližně 65 miliard USD s kombinovanými tržbami kolem 20 miliard USD za fiskální rok 2025. Pro akcionáře to není jen další zpráva o fúzi, ale jasný signál, že vedení Unileveru chce radikálněji přebudovat portfolio a přesunout těžiště firmy do rychleji rostoucích kategorií mimo balené potraviny. O to zajímavější je skutečnost, že trh tuto dohodu nepřijal s nadšením.[1]

Apple a jaro AI: Tichý návrat krále?

Apple a jaro AI: Tichý návrat krále?

Apple se do AI nevrhá prostřednictvím nejhlasitějších titulků, ale prostřednictvím zařízení, která má uživatel každý den v ruce. Na začátku března představil iPhone 17e s čipem A19, základním úložištěm 256 GB a cenou 599 USD, zatímco v posledním čtvrtletí vykázal tržby 143,8 miliardy USD, zředěný zisk na akcii 2,84 USD a provozní cash flow téměř 54 miliard USD. Právě zde začíná podstata celého tématu. Společnost se nesnaží prodávat AI jako samostatný produkt, ale jako důvod k častějšímu upgradu iPhonu, setrvání v ekosystému a využívání nových funkcí přímo v systému, aplikacích a službách.