Zpět na blog

Americký Fed na vrcholu cyklu, sazby ECB ještě šplhají vzhůru. Co čekat dál?

Základní úrokové sazby amerického Federálního rezervního systému jsou nejvýše od roku 2006. Sazby Evropské centrální banky dokonce nejvýše v její historii. Bude i v nadcházejících měsících docházet ke zpřísňování evropské a americké měnové politiky, nebo jsme již na vrcholu úrokového cyklu? A na čem to bude záviset? Odpověď přinesou data o vývoji inflace a ekonomické aktivity jak v USA, tak v Eurozóně.

Americký Fed na vrcholu cyklu, sazby ECB ještě šplhají vzhůru. Co čekat dál?

Září přineslo další měnověpolitické rozhodnutí u dvou nejvýznamnějších centrálních bank světa. A dá se říci, že v obou případech byl výsledek víceméně v souladu s očekáváním trhu. Americký Federální rezervní systém (přesněji řečeno Výbor pro operace na volném trhu – FOMC) rozhodl ponechat základní úrokovou sazbu v rozmezí 5,25 až 5,5 procenta. Evropská centrální banka, jejíž Výkonná rada zasedala o týden dříve než FOMC amerického Fedu, rozhodla o zvýšení základních sazeb o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba ECB tak stoupla na rovná čtyři procenta, hlavní refinanční sazba na 4,5 procenta.

V obou případech by se dalo říci, že Fed i ECB se nacházejí na vrcholu cyklu zvyšování úrokových sazeb nebo v jeho blízkosti. Fed dal už svým rozhodnutím o ponechání sazeb beze změny najevo, že k dalšímu zvyšování by přistoupil jen za předpokladu neočekávaného inflačního impulsu. Ten je však v nejbližším výhledu za stávajících okolností jen málo pravděpodobný. ECB pak po posledním měnověpolitickém rozhodnutí rovněž naznačila, že se s vysokou mírou pravděpodobnosti jedná o poslední „hike“ v tomto měnověpolitickém cyklu.[1]

Navíc je nutné připomenout, že měnová politika obou centrálních bank je nejpřísnější za mnoho posledních let. Sazby Fedu jsou nejvyšší od roku 2006, ECB své základní úrokové sazby ještě nikdy ve své historii tak vysoko neposlala.

Pro akciové či dluhopisové trhy je to poměrně významný signál. Centrální banky tím jednak dávají najevo, že inflace je téměř poražena, a že úrokové sazby už velmi pravděpodobně mohou jít jen dolů (byť zatím nevíme přesně, kdy), jednak si ale stále nechávají otevřená zadní vrátka pro případ, že by přece jen v blízké budoucnosti nějaký další inflační impuls mohl přijít.

Bude proto velmi důležité bedlivě sledovat makroekonomický vývoj, tedy především nejrůznější indikátory mapující ekonomickou aktivitu, vlastní vývoj hrubého domácího produktu, a v neposlední řadě také dění na pracovních trzích jak v USA, tak Evropě, a tam zejména v Německu. Určitým znepokojujícím faktorem může být stále napjatý trh práce. Vždyť Spojené státy i Eurozóna zažívají nižší nezaměstnanost než před propuknutím pandemie covidu a vůbec nejnižší za pěknou řádku let.

Rizikem je proto růst nominálních mezd. Jestliže zaměstnanci ve svých mzdových vyjednáváních pro příští rok dokáží vystupňovat své požadavky tak, že se v nominálních mzdách plně vykompenzuje loňská, respektive letošní inflace, vzroste pravděpodobnost, že vyšší míra inflace, než na jakou jsme byli ještě před dvěma či třemi lety zvyklí, jak v USA, tak v Eurozóně přetrvá delší dobu. V takovém případě není vyloučeno, že obě zmíněné centrální banky opět zakročí a sazby ještě o něco zvýší. Takový scénář by připadal ale v úvahu zřejmě až na sklonku příštího roku, případně v roce 2025, a to skutečně jen za předpokladu, že by se inflace na své sestupné trajektorii ke dvouprocentnímu cíli zadrhla například kolem pěti procent v ročním vyjádření.[2]

Důležitou roli bude také hrát vývoj na globálním energetickém trhu, ale také vývoj situace na Ukrajině. Pokud zde válečný konflikt v dohledné době skončí, ideálně porážkou Ruska, bude to pro globální ekonomiku výborná zpráva. Tím pádem bychom se mohli dočkat i postupného snižování úrokových sazeb, oživení ekonomické aktivity, a tedy i výraznějšího oživení na finančních trzích. Zkrátka a dobře, budoucnost je stále velmi nejistá, což je jediná jistota, kterou dnes máme.

 

--------

[1,2] Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná, nebo jsou založena na současném ekonomickém prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Výhledová prohlášení jsou ze své podstaty spojena s rizikem a nejistotou, protože se týkají budoucích událostí a okolností, které nelze předvídat, a skutečný vývoj a výsledky se mohou podstatně lišit od těch, které jsou vyjádřeny nebo implikovány v jakýchkoli výhledových prohlášení.

Varování! Tento marketingový materiál není a nesmí být považován za investiční poradenství. Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů. Investování v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést k ziskům i ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. je subjektem regulovaným Národní bankou Slovenska.

Přečtěte si více

Jak se vyvíjí HDP středoevropských ekonomik V4?

Jak se vyvíjí HDP středoevropských ekonomik V4?

Vývoj a budoucí projekce hrubého domácího produktu (HDP) zemí Visegrádské čtyřky v rozmezí let 2025 až 2027 odráží postupnou diferenciaci. Zatímco Polsko a Česká republika směřují ke stabilnímu střednědobému růstu, Slovensko a Maďarsko čelí viditelným strukturálním i cyklickým překážkám, které jejich výkon výrazně omezují. Rizikům typickým pro tento region – vysoké závislosti na průmyslové výrobě, citlivosti na globální cla či dynamicky se měnící energetické situaci – však země čelí společně.
Palantir pod tlakem: Korekce a napětí mezi oceněním a očekáváními trhu

Palantir pod tlakem: Korekce a napětí mezi oceněním a očekáváními trhu

Technologický sektor zažil v listopadu citelné ochlazení, přičemž jednou z nejviditelnějších obětí korekce se stal Palantir. Společnost, prezentující se v posledních čtvrtletích jako jeden z nových lídrů AI infrastruktury, zaznamenala pokles akcií o 16 %, což je její nejhorší měsíční výsledek od srpna 2023. Tento propad však nebyl způsoben zhoršením fundamentů – právě naopak, Palantir opět překonal očekávání Wall Street. Co tedy bylo hlavním spouštěčem?
Fintech pod tlakem: JPMorgan zavádí placený přístup k datům klientů

Fintech pod tlakem: JPMorgan zavádí placený přístup k datům klientů

V srdci Manhattanu se nedávno odehrál relativně nenápadný, ale o to zásadnější moment, který může předefinovat budoucnost amerického finančního sektoru. JPMorgan Chase, největší americká banka podle aktiv a vkladů, oznámila uzavření historických dohod se všemi hlavními fintech zprostředkovateli, kteří stojí za většinou datových požadavků třetích stran v zemi.
Elon Musk a Tesla: Odměňovací program v hodnotě 1 bilionu USD

Elon Musk a Tesla: Odměňovací program v hodnotě 1 bilionu USD

Ve čtvrtek večer, v austinském sídle Tesly, zavládla euforie, ale zároveň napětí. Akcionáři Tesly na výroční valné hromadě schválili největší odměňovací balíček v dějinách korporátního světa – téměř 1 bilion USD pro Elona Muska. Opatření, které ještě v září 2025 vyvolalo ostré diskuse, nakonec prošlo s podporou 75 % oprávněných hlasujících. Co všechno však Musk musí splnit?