Nejistota, která panovala kolem těžby zemního plynu na australských nalezištích, sužovala celý svět od začátku srpna. Po měsíci neúspěšného vyjednávání mezi vedením společností Woodside a australské pobočky amerického Cehvronu a jejich zaměstnanci došlo na nejhorší: australští těžaři vyhlásili stávku.
Rázem se tak svět musel po nějakou dobu obejít bez přibližně sedmi procent globálních dodávek důležité energetické komodity.
Zkapalněný zemní plyn (LNG) z Austrálie obvykle putuje především k asijským odběratelům. Jestliže tedy došlo k přerušení těchto dodávek, musely se významné asijské ekonomiky zajistit plynem z jiných koutů světa. Země jako Čína nebo Japonsko tak nutně začaly komoditu nakupovat ve stejných lokalitách, jako to činí řada evropských zemích.
To se záhy projevilo na cenách zemního plynu v Evropě, ovšem ne tak dramaticky, jak by se dalo čekat. Namísto raketového růstu ceny komodity byla pro evropský trh charakteristická spíše volatilita. Ke zdražení zemního plynu došlo již v průběhu června, kdy cena vzrostla přibližně z 2,1 na 2,8 dolaru za gigajoule. V průběhu letních měsíců se cena pohybovala nejčastěji v intervalu 2,4 až 2,9 dolaru za gigajoule.
Po skončení stávky australských těžařů cena sice mírně klesla, k hodnotám na počátku června se však nevrátila. Aktuálně se pak zemní plyn na světových trzích obchoduje dokonce dráž (2,95 dolaru za gigajoule) než na začátku srpna, kdy se situace kolem australských těžařů vyhrotila.*
Z uvedených dat tedy vyplývá, že konec stávky v australských plynových polích nemá výrazný vliv na cenu zkapalněného zemního plynu na globálním trhu. Mnohem více jej tak ovlivňují dlouhodobější trendy, a to zejména poptávka v hlavních ekonomických centrech světa. Podle analýzy ratingové agentury Fitch například v Evropské unii poptávka po zemním plynu v posledních dvou letech klesá (údaje za první pololetí). Zatímco v prvních šesti měsících roku 2021 evropská sedmadvacítka spotřebovala více než 220 miliard metrů krychlových plynu, v loňském prvním pololetí to bylo jen asi 200 miliard, a letos už dokonce méně než 180 miliard metrů krychlových stop. Během dvou let tedy unijní spotřeba zemního plynu klesla o přibližně jednu pětinu.
Vývoj v letošním roce do značné míry souvisí s tím, jak se zemím Evropské unie dařilo držet naplněné plynové zásobníky. V průběhu letošního roku totiž platí, že naplněnost zásobníků kopíruje horní hranici intervalu, ve kterém se naplněnost pohybovala v posledních letech. Již koncem srpna byly unijní plynové zásobníky naplněny přibližně z 90 procent. Loni to bylo méně než 80 procent, tedy méně než dlouhodobý průměr.
Pro globální vývoj trh se zkapalněným zemním plynem je také klíčová těžba ve Spojených státech amerických a zejména pak jejich export této komodity do světa. Za první pololetí letošního roku se americký export LNG zvýšilmeziročně o čtyři procenta s objemem 11,6 miliardy kubických stop denně. Austrálie zůstala na „svém“ průměru 10,6 miliardy kubických stop denně, pomyslnou třetí příčku obsadil Katar s 10,4 miliardy kubických stop denně.
Spojené státy navíc v posledních dvou letech exportují asi 136krát více zkapalněného zemního plynu než v roce 2015. A dá se očekávat, že USA budou na globální trh ochotny dodávat tolik zemního plynu, kolik jej bude nejen Evropa ochotna koupit. Suma sumárum, stávka australských těžařů byla jen malá epizoda, která ale neměla zásadní vliv na (ne)dostatek zemního plynu na světovém trhu.
-------
* Údaje týkající se minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů.
Varování! Tento marketingový materiál není a nesmí být považován za investiční poradenství. Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů. Investování v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést k ziskům i ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. je subjektem regulovaným Národní bankou Slovenska.