Na světovém trhu s ropou můžeme do značné míry sledovat paradoxní vývoj. Podstatná část odběratelů ropy zavedla protiruské sankce kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině, které se vztahují také na vývoz ruské ropy. Ačkoli bychom v takové situaci mohli očekávat, že ropy bude na trhu nedostatek, přesný opak je pravdou.
Situaci nezklidňuje ani probíhající vojenská operace izraelských jednotek v pásmu Gazy. Kdysi jsme byli zvyklí, že jakékoli zvýšené napětí na Středním či Blízkém východě se bezprostředně odrazilo ve zdražení ropy. Ale ani tento očekávatelný vývoj na trhu s černým zlatem nepozorujeme.
Záhada je to však jen na první pohled. I když Rusko čelí sankcím ze strany Západu, včetně uvalení cenových stropů na vývoz ruské ropy typu Ural, neznamená to, že by se ruská ropa na světový trh nedostala. Rusko se s větším či menším úspěchem snaží kompenzovat výpadek vývozu své ropy na Západ vývozem do jiných zemí.
Největší podíl na nákupu ruské roky, která směřuje za hranice Ruska, zaujímá Indie. Jeden ze tří barelů ruské ropy určené na vývoz míří právě do nejlidnatější země světa. Druhým nejvýznamnějším odběratelem je s více než pětinovým podílem Čína, třetí příčku zaujímá Turecko s podílem 12 procent. Jestliže tyto země zvýšily nákup ruské ropy (které ji prodává za nižší cenu, než je obvyklá na světovém trhu pro ropu Brent), nutně omezují dovoz jiné ropy. Na světovém trhu se tak nachází přebytek ropy, což logicky vyvolává tlak na pokles její ceny.
Světový trh s ropou navíc, zdá se, již není tolik citlivý na eskalaci napětí v regionu Blízkého východu. Přesněji řečeno, potenciální hrozba, že by se významní těžaři ropy na Arabském poloostrově či v Perském zálivu chopili ropných zbraní podobně jako před 50 lety, kdy vypukla jomkipurská válka, je relativně malá. Tyto země jsou jednak stále poměrně významně závislé na příjmech z exportu ropy, a zároveň Západ již není tolik závislý na dovozu ropy z tohoto regionu. V tomto se dnešní situace diametrálně liší od podzimu 1973, kdy vypukl první ropný šok.
Důkazem je i skutečnost, že ropa nijak trendově nezdražuje, přestože skupina zemí OPEC+ od konce loňského roku soustavně omezuje těžbu. Jinými slovy státy, které spolupracují v rámci kartelu OPEC rozšířeného o další země (zejména Rusko), již nemají takovou moc nad globálním ropným trhem jako před pěti dekádami. A pravděpodobně na aktuálním cenovém vývoji nic dramaticky nezmění ani nadcházející schůzka skupiny OPEC+, která se má uskutečnit 26. listopadu. Zde budou členové diskutovat o dalším omezení těžby. Jenže je velmi pravděpodobné, že dosažení kýženého zdražení černého zlata by muselo být vykoupeno skutečně velmi drastickým snížením těžby, které by se ale v konečném důsledku otočilo proti těm, kdo by k takovému kroku sáhl.
Varování! Tento marketingový materiál není a nesmí být považován za investiční poradenství. Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů. Investování v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést k ziskům i ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. je subjektem regulovaným Národní bankou Slovenska.